České pivo

Z České pivo

(Přesměrováno z Hlavní strana)
Přejít na: navigace, hledání
České pivo

České pivo

České pivo je chráněným zeměpisným označením Evropské unie, jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo bylo zapsáno Nařízením Rady (ES) č. 1014/2008, o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (České pivo (CHZO), Cebreiro (CHOP)).
Cílem zápisu do rejstříku je chránit tradici českého pivovarnictví, technologii výroby, kvalitu piva a předcházet vzniku napodobenin, které by se za české pivo mohly vydávat a zneužívat tak jeho jedinečných vlastností. Dále jde o to, aby nebyl za české pivo označován výrobek vyrobený v České republice netradičními metodami nebo vyrobený metodami tradičními, ale v zahraničí.

Charakteristické vlastnosti piva, které smí nést označení České pivo, stanovuje specifikace Českého piva zveřejněná v Úředním věstníku EU 2008/C-16/05. V ní je uvedeno, jakými technologickými postupy vzniká. Dále jsou specifikovány suroviny, které musí být k výrobě piva použity, jako jsou ječný slad, chmel, voda odpovídající kvality a druh používaných kvasinek, které zaručují technologii tzv. spodního kvašení. Součástí specifikace je také zeměpisná charakteristika místa, kde je možné české pivo vyprodukovat.


Obsah

Základní požadavky pro udělení známky České pivo

Chmelové šištice

Základními požadavky pro udělení Chráněného zeměpisného označení České pivo jsou:

Místo výroby v pivovaru ve vymezené zeměpisné oblasti

  • tj. na území ČR

Místo původu a složení základních surovin:

  • Slad světlého typu („český slad“) použitý na várku piva musí být z 80 % vyroben ze schválených odrůd jarního dvouřadého ječmene a minimálně 50 % z celkového sypání sladu musí pocházet z ječmene vypěstovaného z těchto odrůd na vymezeném teritoriálním území.
  • Minimální podíl českého hlávkového chmele (či preparátů z něho vyrobených) schválených odrůd pěstovaného v žatecké, úštěcké nebo tršické oblasti musí tvořit u světlého ležáku nejméně 30 %, u ostatních skupin minimálně 15 %. Odrůdy ječmene a chmelu, které se smějí používat pro výrobu Českého piva.
  • měkká či středně tvrdá voda z místních zdrojů
  • pivovarské kvasnice – kmeny kvasinek tzv. spodního kvašení

Použitá technologie typická pro výrobu českého piva

  • Klíčový je především dekokční jedno- až třírmutový způsob rmutování a dvoufázové kvašení, tedy oddělené hlavní kvašení a dokvašování (zrání).

Kvalitativní ukazatele hotového piva:


Soubor:tab1.jpg

Čím je charakteristické české pivo

České pivo se vyznačuje větším podílem zbytkového (neprokvašeného) extraktu, sytější barvou, vyšším pH a vyšším obsahem polyfenolových látek. Nižší prokvašení piva znamená i nižší obsah alkoholu v něm. Senzoricky se české pivo vyznačuje zejména vyšší plností chuti, hořkostí, delším dozníváním hořkosti a nižším výskytem cizích vůní a chutí. Silnější intenzita hořkosti podporuje proces trávení a je zdrojem podnětů k dalšímu napití.

Jedinečnost českého piva

České pivo je podle odborníků jedinečné díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, klasické technologii a postupu výroby, umu českých sládků získanému studiem na českých pivovarských školách a pivovarské tradici v Českých zemích. Technologie výroby piva výslovně specifikuje originální, nezaměnitelný postup výroby českého piva a také způsob kontroly toho, jak jsou technologické postupy dodržovány.

Pivo se na našem území vyrábělo už v předslovanských dobách. Charakter českého piva, jak jej známe dnes, se začal formovat v polovině 19. století. Do té doby se v Českých zemích vařila téměř výhradně svrchně kvašená piva z pšeničných sladů. Změnu přineslo až založení plzeňského Měšťanského pivovaru v roce 1842. Jeho spodně kvašený ležák si během několika let získal takovou popularitu, že pšeničná, svrchně kvašená piva z českého trhu prakticky zmizela a pivo plzeňského typu se začalo šířit. Dnes tvoří piva plzeňského typu dvě třetiny všech piv vypitých na celém světě.

Chráněné zeměpisné označení

Jak získat CHZO České pivo

Výrobce, který chce CHZO České pivo používat pro své výrobky, se nikde neregistruje, před uvedením produktu na trh však požádá příslušný inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) o ověření souladu se specifikací. Udělení ochranné známky České pivo předchází důkladný audit prováděný SZPI. Součástí auditu je kontrola dokladů o původu surovin (např. dodací listy) a kontrola jakostních parametrů surovin (laboratorní rozbory nebo údaje od dodavatele surovin). Inspektoři prověřují průběh výroby včetně varních listů (např. složení sypání a chmelení, teplotu a čas rmutování, záznamy o chmelovaru) a protokolů o kvašení (např. záznamy o použitých kvasnicích, průběh teploty kvašení) a laboratorně testují analytické parametry výroby mladiny (zákal, extrakt, hořkost, dosažitelné prokvašení) i hotového výrobku (alkohol, extrakt, barva, hořkost, pH, polyfenoly atd.).
Seznam pivovarů používajících CHZO České pivo.


Označování

Pivovary, které vyhovují podmínkám evropského zeměpisného označení, mohou označení České pivo používat na břišní nebo zadní etiketě spotřebitelského balení. V blízkosti tohoto označení musí být umístěn znak Chráněné zeměpisné označení (viz obrázek). Symboly nebo jim odpovídající označení musí odpovídat symbolům a označením dle nařízení Komise (ES) o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Symboly a označení mohou být nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Evropského společenství. Překlady zapsaného názvu „České pivo“ (např. „Czech beer“) nelze použít samostatně, ale vždy jen ve spojení se zapsaným názvem „České pivo“.
Přístup SZPI ke kontrole CHZO České pivo.

Žádost o zápis CHZO České pivo u orgánů EU

Žádost o zapsání zeměpisného označení České pivo v rámci Evropské unie podalo v druhé polovině roku 2004 Sdružení České pivo, jehož členy jsou Český svaz pivovarů a sladoven, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., PMS Přerov, a. s. a Pivo Praha, s. r. o. Žádost o zápis označení České pivo.

Následná jednání nakonec vedla k tomu, že v lednu 2008 došlo k zveřejnění konečné verze žádosti na webových stránkách Evropské komise a členským zemím byla dána možnost podat námitky. Proti zavedení CHZO České pivo nebyly v zákonné šestiměsíční lhůtě vzneseny žádné námitky. CHZO České pivo mohlo být zapsáno.

Značka Chráněné označení původu
Zaručená tradiční specialita

Systém chráněných označení

Systém chráněných označení vznikl v roce 1992 se smyslem ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v EU i ve světě, před konkurencí takových, které se za věhlasné produkty jen neprávem vydávají a napodobují je, čímž mohou mást spotřebitele.
EU se rovněž dlouhodobě snaží o plné uznání tohoto systému v rámci WTO.


Ochranu práv v oblasti označování zemědělských produktů a potravin zajišťují čtyři právní instituty:

  • Ochranná známka
  • Chráněné označení původu
  • Chráněné zeměpisné označení
  • Zaručená tradiční specialita


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.

Další česká pivní chráněná zeměpisná označení

U EU jsou zapsána také další chráněná označení českých piv:

  • Českobudějovické pivo
  • Budějovické pivo
  • Budějovický měšťanský var
  • Černá Hora
  • Chodské pivo
  • Starobrněnské pivo/Brněnské pivo
  • Znojemské pivo
  • Březnický ležák (řízení probíhá)


Své Chráněné zeměpisné označení původu má i Žatecký chmel.

Osobní nástroje